Tady už se možná ozve zkušený kaprař:
„Jak tam to krmítko dostanu? Vždyť se mi to celé zamotá!“
Jenže i na to existuje jednoduché řešení.
Použijeme průběžné spirálové krmítko s delší trubičkou, která pomáhá oddělit návazec od kmenového vlasce a omezuje riziko zamotání při náhozu. Délku trubičky můžeme přizpůsobit délce návazce.
A teď přichází další jednoduchý trik.
Krmítko naplníme dobře držící krmítkovou směsí a část návazce směrem k háčku do ní lehce zamáčkneme.
Místo volně poletujícího návazce tak máme kompaktnější sestavu, která se při náhozu chová téměř jako jeden celek.
Velmi dobře se k tomu hodí směs s podílem
bobu bělokvětého, který pomáhá krmení držet pohromadě. Při správném navlhčení a umačkání může směs vydržet i razantnější nához bez předčasného rozpadu.
Po dopadu do vody se začne krmení postupně uvolňovat a návazec se z něj musí snadno a spolehlivě uvolnit.
Samozřejmě záleží na gramáži a tvaru krmítka, použitém prutu, technice náhozu i konzistenci směsi. Neznamená to, že každá montáž bez problémů doletí 120 metrů.